znaksdh

plaminek


cisterna

plaminek

znakzt

Vítáme Vás na inovovaných stránkách SDH ze Zadní Třebaně!

Vítejte u hasičů v Zadní Třebani

aktualni kudyknam kontakty fotogalerie dokumenty mladez historie staryweb technika 100let odkazy

Zpráva o historii hasičstva v Zadní Třebani

    Chtěl bych Vás krátce seznámit s historií hasičů v Zadní Třebani, a též několika slovy se vznikem a vývojem naší obce.

    Krátce tedy z historie naší obce.

          Obec Zadní Třebaň se rozkládá na pravém břehu řeky Berounky a podél Svinařského potoka, nedaleko známého hradu Karlštejna v okrese Beroun.
Historie Zadní Třebaně sahá až do posledních let prvního tisíciletí.
Není zcela jasný původ názvu obce, ale lze ho pravděpodobně vyložit od slova „tříbit“(čistit, mýtit) v té době asi prales okolo potoka a řeky. V 10.století patřila osada pod správu hradiště na Tetíně. Od 13.století toto území nese název "podbrdský kraj". Roku 1357 Karel IV. odkoupil ves a přičlenil ji k budovanému hradu Karlštejnu. V roce 1625 obec čítala 25 stavení, většinou z tesaných trámů spojených hlínou a krytých došky. V obci se nacházelo několik statků, obchod, mlýn a chaloupky poddaných. Roku 1730 dal rychtář Šalanský postavit u svého statku na návsi kapličku, která je zde dodnes. V té době lidé pracovali jako košíkáři a rybáři, pálili hrnce a plavili dřevo vytěžené v nedalekých lesích.

Teprve konec 19.století přinesl zásadní obrat. Nastal rozvoj řemesel jako bednářství, kupectví a obuvnictví. V druhé polovině století vypukla pruská válka. Řádila zde i cholera, které padlo ve Třebani za oběť 11 občanů. V roce 1872 stihla obec největší povodeň století, a to nejen na řece, ale i na potoce. Provoz na hlavní železniční trati byl zahájen v roce 1862. Významná byla i stavba lokálky do Lochovic. Její stavba trvala jen rok a půl. 31.prosince 1899 má obec 43 čísel obytných, v nich žije 349 obyvatel.
A již nastupuje dvacáté století. V obci působí sbor dobrovolných hasičů, čtenářská beseda a spolek vysloužilců. V roce 1911 bylo zřízeno veřejné osvětlení a zároveň započala elektrifikace obce. Život ve Třebani ovládla první světová válka. Nevrátilo se z ní 9 mladých mužů.
Krutá zima postihla naší obec v roce 1929. 11.února bylo naměřeno -38°C a místy ležel až 1 metr sněhu. Důležitou roli sehrává místní mlýn. Roku 1936 zde byla zprovozněna moderní elektrárna a pekárna.
Na konci 2.světové války je 9.května u hájku pod Lhotkou raněn do břicha devatenáctiletý Stanislav Novák a na popravištích nebo umučením přišlo o život 13 místních obyvatel. V roce 1976 byla předána k užívání nová mateřská škola.
Přichází období takzvané sametové revoluce roku 1989 a demokracie se vrací i do naší obce. Od této události vychází místní Naše noviny a od září 1990 se otevírá základní škola.
Přiblížil se magický rok 2000 - přelom tisíciletí a obec pořádá velkolepé oslavy milénia.
Dvacátéprvé století je současnost, kterou každý, kdo toto umí přečíst pamatuje a není třeba další  komentář.

A nyní již k samotné historii hasičstva.

          Lze říci, že historie hasičů začíná již u Prométhea, který podle báje vzal oheň bohům a dal ho lidem. Oheň se jim stal neodmyslitelným pomocníkem. Lidé přestali mrznout, začali na ohni vařit a časem se naučili používat oheň i k práci. Ale běda, když se jim vymkne z rukou. Hned je z něho nespoutaný živel, který ničí přírodu, lidské dílo i životy. A tady vstupuje na scénu krotitel ohně, zvaný hasič.
S vývojem doby se rychle zvyšoval počet požárů, které lidé zdolávali jen svépomocí a hlavním způsobem hašení bylo bourání. Háky a sekyrkami se strhávaly hořící krovy a případně i sousední budovy, aby se oheň dále nerozšiřoval. Od středověku byli lidé přesvědčeni, že je nutná nějaká organizace při požárech a k tomuto účelu byly vydávány požární řády. Nejstarším je Nařízeni o ohni ze 14. století, jímž se ukládá občanům mít háky a bourací náčiní a v čas ohně bořit hořící stavení. Kdo by tak neučinil, měl být přísně potrestán. Dokonalejším byl požární řád Královského města pražského z roku 1678, který končí heslem „Kdo chceš škody zaniknout, nedej jiskře vyniknout”.
Je podivuhodné že již v roce 1518 vynalezl a zhotovil Anton Platnéř z Augšpurku první vozovou stříkačku, což bylo o několik století dříve než byl založen první hasičský sbor. V roce 1719 Vander Hajde z Holandska vyrobil dvoupístovou stříkačku a jeho bratr první koženou hadici. O několik roků později je vyrobena konopná hadice.
V 19. století nastupuje do akcí parní stříkačka. V dalším období slouží pro pohon stříkaček a ostatních hasičských vozidel spalovací motory, které jsou používány dodnes.

   Hasiči v Zadní Třebani.

        První hasičský sbor v Evro­pě byl založen koncem 18. století v Paříži. Hasičský sbor města Prahy rozhodla zřídit Rada starších v roce 1853. Sbor byl placený, měl 30 členů a kromě prací hasebních vykonával i práce metařské. První dobrovolný hasičský sbor byl založen v roce 1864 ve Velvarech .
V Berouně byl sbor založen v roce 1875. Krátce poté i v Litni a v roce 1893 v Bělči pod velením cvičitele p.Karáska, jeho členy dle dochované dokumentace byli též občané Zadní Třebaně.
Tím byly dány základy dobrovolné hasičské organizace v naší obci. V čele příprav stáli pánové František Srb a Karel Babánek. Byla provedena náborová akce, v níž se přihlásilo 23 občanů za činné členy a 16 za přispívající. Ustavující valná hromada byla konána 31.12.1905 v budově mlýna, kde bývala hospoda. Oficiálně byl sbor zapsán až v lednu 1906. Obec třebaňská dala sboru k dispozici novou čtyřkolovou stříkačku i s příslušenstvím zakoupenou ještě dříve, než byl sbor založen. Pak byly postupně pořizovány obleky a výzbroj. Byla konána pravidelná cvičení pod vedením známého cvičitele Františka Kosa, řídícího učite1e z Mořiny.
První hasební zásah byl proveden již v roce 1907, kde sbor plně potvrdil svou důležitost a obětavost neboť při požáru bylo mnoho členů pobodáno podrážděnými roji včel.
Roku 1911 zasahovali u velkého požáru v Hlásné Třebani, kterého se účastnilo 10 hasičských sborů. Tehdy vyhořelo 18 budov.
Sbor se nezabýval jen výcvikem a hasební činností, ale provozoval i veřejně společenské akce. Tyto akce byly hlavním zdrojem příjmu sboru. První ples byl pořádán 11. února 1906 s čistým výnosem 93,- Kčs a 70 haléřů. Jaký to byl zisk na tehdejší dobu, posuďte sami, když cesta do Berouna na župní schůzi a diety byly vypláceny ve výši 3,-Kč a věnec na pohřeb člena sboru stál 11,20 Kč.
V roce 1914 vypukla 1.světová válka. Několik členů sboru narukovalo do války a 2 z nich padli. Za světové války sbor zeslábl tak, že hrozilo jeho rozpadnutí. Zásluhou Karla Jandy, který byl v roce 1920 zvolen velitelem, znovu zesílil.
V roce 1925 postihuje obec snad dosud největší katastrofa rozvodněného potoka. Proud vody odnesl i železniční násep. Značným škodám, které utrpěla obec, se nevyhnul ani majetek hasičů, který byl až na malé výjimky zničen. Začínalo se znovu, zato však s větším elánem, a tak se podařilo v krátké době veškeré škody nahradit.
Při povodních v r. 1926, se při výkonu služby utopil člen sboru Alois Hrouda.
V r. 1930 je ve sboru 92 členů, ale z toho 65 přispívajících. 24.srpna tohoto roku je slaveno 25. výročí trvání sboru za účasti 14 okolních sborů. Místní sbor předvedl cvičení se stříkačkou, sekerkami a žebříky.
18.srpna 1933 vznikl oheň u chalupy čp. 30 a nebýt rychlého zásahu sboru, asi by shořely i všechny okolní chalupy s doškovými střechami.
V tomto období je vedení sboru jasné, že na zdolání většího požáru není možné použít více než 25 let starou ruční stříkačku, a jedná se o koupi stříkačky z firmy Stratílek. Na jaře 1936 však jednání neúspěšně končí. Přesto je organizována sbírka a bylo vybráno 3 167,— Kčs.
V srpnu toho roku vypukl jeden z největších ohňů v Zadní Třebani požár mlýna. Při likvidaci požáru bylo odpracováno 130 hodin. Zbytky obilí doutnaly ještě tři týdny. Znovu se jedná o zakoupení motorové stříkačky, tentokrát od firmy Ebert Praha. Po úspěšném jednání je zakoupena dvoukolová stříkačka o síle 36 koňských sil s výkonem čerpadla 1400 litrů/min., za 27 500,- Kčs a 400 m vysokotlakých hadic za 12000,- Kč.
Plodná práce hasičů je narušena 2.světovou válkou, která si v posledním okamžiku vybrala svoji oběť i z řad našich členů. Za okupace se sbor zúčastnil hašení několika menších požárů na místním nádraží a dále v Řevnicích a na Krupné.
Dne 14.června 1946 se konala velká oslava 40.výročí trvání hasičského sboru v obci s ukázkou fingovaného požáru na návsi a ukončena byla taneční zábavou. Jelikož až dosud byla doprava zbroje i lidské osádky k ohni koňmo nebo pěšky byla 10.12.1946 podána prostřednictvím MNV žádost o přidělení vhodného dopravního prostředku. Za tímto účelem je v obci organizována sbírka, která vynesla 20 495,-Kč.
V roce 1947 se 14 našich členů zúčastnilo župního dne v Litni, kde Ota Hořejší reprezentoval sbor v závodě „rozvinování hadic“ a získal stříbrný putovní pohár.
Členům sboru bylo jasné, že sebemenší automobil nemohou umístit do staré zbrojnice na křižovatce u Nováků a proto žádají na MNV o přidělení místa na stavbu nové zbrojnice. 27.dubna 1948 převzali členové sboru od ČSD nákladní vůz Škoda 206 pro dopravu materiálu na stavbu. Jako stavební materiál bylo použito cihel ze staré cihelny ze Svinař, kteréž byly zakoupeny za 1 000,-Kč. 9.června byla podána žádost o stavební povolení. Plánky na stavbu vyhotovil místní stavitel František Kačírek. 14.srpna 1948 bylo započato se stavbou položením základního kamene. Za 151 kalendářních dnů byla stavba dána pod tašky. Stavba jako celek i s plotem a vybavením byla dokončena roku 1955. Na stavbě se podílela bezmála celá obec.
Dne 5.prosince 1956 je zapůjčena od CO autostříkačka AS 16 na podvozku Praga RN. S novým, kvalitním strojem začíná intenzivní výcvik družstva, které uplatnilo své schopnosti při hašení požáru stodoly plné obilí v místním JZD již příští rok. Vlastní zásah byl zaměřen na ochranu okolních objektů a evakuaci vepřového dobytka.
Soustavný výcvik přináší své ovoce. V roce 1959 na okresní soutěži v Litni se naše družstvo umístilo na 2. místě.
V letech 1960-1961 odchází z funkcí ve výboru několik dobrých členů a po dobu několika let se činnost sboru omezila jen na represivní činnost. Veřejně prospěšná aktivita byla velmi slabá a schůzová činnost téměř žádná.
V létech 1966-1970 byly výroční schůze konány pouze na několikanásobné svolání MNV nebo OV SPO. Výbor sám několikrát rezignoval na své funkce, ale nikdo jiný nemá o práci v organizaci zájem. Až na počátku roku 1971 se ujímá funkce jednatele Miloslav Frýdl a získává pro činnost v požární ochraně další mladé členy a zpět se vrací i několik bývalých členů.
V roce 1972 došlo k zásadním změnám ve výboru. Během jediného roku se podařilo přistavět novou garáž v hodnotě 150 000,-Kč.
4.srpna 1972 bylo založeno družstvo mladých požárnic. Naše družstvo jako jedno z nejmladších v Čechách bylo pozváno na oslavu 110.výročí založení 1.hasičského sboru ve Velvarech 19.května 1974, kde dívky předvedly požární útok a štafety. Děvčata se zúčastňovala mnohých cvičení v rámci kraje, kde dosahovala velmi dobrých výsledků.
24.května 1975 byla organizována oslava 70.výročí založení sboru. Celý den byla přístupná výstavka historie, kde byl k vidění historický prapor Podbrdské župy zapůjčený ze Suchomast, který byl ve velmi špatném stavu, ale místní švadleny ho precizně a hbitě opravily. Dopoledne probíhalo slavnostní shromáždění v kulturním domě. Odpoledne byl průvod na Ostrov, kde proběhla soutěž hasičů a několik ukázek z nácviku spartakiády. Večer byl zakončen společenskou zábavou.
V roce 1976 je nám blahosklonně po delších jednáních přidělena motorová stříkačka PPS 12, ale není ji čím tahat. Proto naše organizace po dohodě s MNV kupuje 20.února 1980 z vlastních prostředků od vojenského útvaru v Českém Dubu vozidlo GAZ 69.
Teoretická příprava našich členů dostoupila tak daleko, že mnozí s úspěchem složili v letech 1971 až 1984 zkoušky vzorného požárníka III.stupně.
Požáry v posledním období příliš práce nenadělaly, o to více práce bylo s povodněmi, a to v letech 1978 a 1980, kdy byla nutná evakuace celého Ostrova když po povrchu teklo přes 1 metr vody.
Další větší povodeň v roce 1981 začala nejprve na potoce, který k večeru klesl, ale za stálého deště se v noci situace vyhrocuje a voda se nemůže vejít pod most na Řevnice. Zavřena musela být i lávka pro pěší do Hlásné Třebaně. Po opadnutí vody se více než týden odčerpávala voda ze sklepů a studní.
Za zmínku stojí též povodeň z 25.května 1986, kdy pro vysokou hladinu Berounky bylo nutné převézt všechny rekreanty, převážně školní děti do kulturního domu, kde všichni přespali.
8.září 1989 zasahovala naše jednotka v počtu třinácti mužů při požáru v č.p.209, kde ve sklepních prostorách došlo k samovznícení 60q briket s notnou dávkou mouru, které bylo nutno vynosit ven. Poplach byl vyhlášen ve 2 h a 47 min po půlnoci a konec akce byl v 8 hodin ráno.
V roce 1991 se ani naší organizaci nevyhne moderní svět financí, a proto se na členské schůzi odsouhlasil nákup akcií Hasičské vzájemné pojišťovny za 2000,-Kč.
Roku 1992 se hasičská zbrojnice dočkala nové střešní krytiny z kvalitního profilovaného a lakovaného ocelového plechu namísto nevyhovujícího vlnitého eternitu.
24.dubna 1993 opět zasahuje naše mužstvo při požáru, tentokrát při požáru lesního porostu nad Lokálkou, jenž vnikl při oslavách svátku Jaroslava. Akce se zúčastnilo asi 20 členů a řevničtí hasiči s cisternou.
V roce 1995 bylo zahájeno jednání o koupi cisterny a po několika měsících byla zakoupena od hasičů českých drah cisterna Škoda 706 CAS 25.
Další velká povodeň na potoce byla 2.června 1995 v noci, kdy během několika hodin voda napáchala ohromné škody a v hasičárně bylo 1/4 metru vody. Hladina potoka jen o 10 cm nedosáhla na rysku z roku 1925. Poté, co se voda vrátila zpět do koryta, následovalo několikadenní čerpání vody ze zatopených sklepů a čištění studní za vydatné pomoci hasičů z povolání z Berouna.
20.ledna 1996 se v kulturním domě uskutečnila VVH spojená se slavnostním shromážděním u příležitosti 90.výročí založení sboru hasičů.
V roce 1999 byla opět započata práce s mládeží, a to především zásluhou bývalých vedoucích a někdejších mladých hasičů. K výcviku bylo zapsáno 23 dětí, mnohé z nich potomci mládeže z let sedmdesátých. Až na malou přestávku činnosti v roce 2009 se pravidelně zúčastňují všech akcí pořádaných v rámci okresu.
Oslavy milénia se konaly 26.a 27.srpna 2000. Po osmé hodině se vypravil slavnostní průvod od zbrojnice k parčíku na křižovatce, kde byl slavnostně odhalen pamětní kámen k 1000.výročí založení obce. Poté se všichni přesunuli na Ostrov, kde v půl desáté začala soutěž v hasičském sportu, které se zúčastnilo 10 sborů, 3 družstva MH, 6 mužských a místní družstvo žen. Mladí sokolové předvedli ukázku z příprav na 13. všesokolský slet. Druhý den oslav byl věnován sportu, především fotbalu. Přišli též zástupci okolních obcí a sborů a zástupce výkonného výboru. Hasičskou zástavu ze Suchomast doprovázel nejstarší hasič p.Josef Hanzlík (92 let, 70 let hasičem).
V roce 2000 byla plynofikována celá obec a zároveň i hasičská zbrojnice, čímž odpadl problém s vytápěním garáží.
Rok 2002 byl poznamenán dosud asi nejhorší velkou vodou, snad ji lze nazvat vodou tisíciletí. Postihla velkou část republiky a naší obci se též nevyhnula. 13.srpna po prudkém dešti začal rychle stoupat potok, který se mírně vylil z břehů, ale když déšť ustal voda začala též opadávat a nedošlo k větším škodám.
Druhého dne se ale začíná nekontrolovatelně vzdouvat hladina Berounky a vrcholu dosahuje ve 3 hodiny v noci. Kdo to v obci zná, a neviděl hladinu řeky na vlastní oči, pro srovnání uvedu, že dosáhla až do úrovně kolejí na hlavní trati Praha-Beroun. Škody které napáchala, bylo vidět ihned po svítání. Několik našich členů drželo pohotovost po několik dnů ve dne i v noci. Po opadnutí vody nastala práce pro mnoho dobrovolníků s odčerpáváním vody ze zatopených domů a studní, což komplikovala na mnoha místech nefungující elektřina.
V roce 2005 byl vydlážděn dvůr před hasičárnou a upraveny prostory v přízemí pro schůzovní a společenské činnosti sboru. Pro výchovu MH bylo zřízeno zařízení pro nácvik šplhání. 
V roce 2006 proběhly oslavy 100 leté existence dobrovolných hasičů v obci. O této slávě podrobněji v sekci 100 let SDH.
V roce 2007 bylo položeno nové lino do klubovny mladých hasičů.
V roce 2010 proběhly drobné stavební úpravy a rekonstrukce kuchyňky. Zdědily jsme kuchyňskou linku i s myčkou nádobí a pro pivaře byla pípa umístěna přímo do stěny kuchyňské linky.
Současnou technikou, kterou má sbor k dispozici je Gaz 69, CAS 25, PPS 12, PPS 8, plovoucí čerpadlo, ponorné elektrické čerpadlo a výsuvný žebřík.
Za dlouhou dobu existence sboru dobrovolných hasičů v naší obci působilo několik našich členů v různých funkcích vyšších orgánů (dříve župních). Mnozí z našich členů získali významná ocenění za svou práci,za zásluhy, za mimořádné zásluhy, Floriána a jeden z našich členů (pan Josef Zeman) titul „zasloužilý hasič“. Sbor jako celek v roce 2005 získal ocenění za mimořádné zásluhy a k příležitosti stého výročí SDH čestnou zástavu.
Každým rokem provádíme sběr železného šrotu, navštěvujeme své členy při významných životních jubileích a událostech. Zabýváme se též kulturně společenskou činností a výchovou nejmladší generace. Organizujeme pálení Čarodějnic, Máje, Masopust, Posvícení a jiné akce. Nevyhýbáme se ani politickému životu a mnozí z nás působili nebo stále aktivně pracují v obecním zastupitelstvu. Provádíme různé veřejně prospěšné práce pro obecní úřad jakým je prořez obecní zeleně, údržba veřejného osvětlení, čištění kanalizací, případně mytí ulic. U příležitosti dne vítězství pokládáme věnec k pomníku padlých. Každý první pátek v měsíci je členská schůze a též se pravidelně 1x týdně (většinou ve středu odpoledne) konají schůzky výcviku MH.
Naše dlouhá tradice opravňuje k hrdosti, ale současně je také závazkem k vytrvalosti  pro budoucí generace hasičů, které se snažíme vychovat.


Sepsal Josef Ševčík, toho času jednatel SDH v Zadní Třebani, vlastním brkem v kalamáři smočeným.

Design těchto stránek ® Josef Ševčík © 2010
„Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?“ Oscar Wilde